Praktické informace a materiály

Fotodermatózy jsou kožní nemoci způsobené slunečním zářením. K jejich vzniku přispívá zejména ultrafialová složka, kterou z hlediska biologických účinků dělíme na tři typy: UVA, UVB a UVC. UVA záření, zvané dlouhovlnné, má vlnové délky v rozmezí 320 až 400 nm. Atmosféra jej zachytí jen asi z 5%, zbytek dopadá na zem. Proniká hluboko do kůže, kde reaguje s buněčnou DNA a přispívá k jejímu stárnutí, tvorbě vrásek a vzniku některých typů rakoviny (basaliom, melanom). Je to jakýsi „tichý zabiják“, jehož nežádoucí účinky se dostavují až po mnoha letech expozice. UVB, středněvlnná složka (280 – 320 nm), má naopak na svědomí akutní reakce, známé jako „spálení sluncem“ (dermatitis solaris). UVB je z větší části pohlcena v oblasti ozónové vrstvy atmosféry. Na zem jí dopadá jen asi 5%, nejvíce v poledních hodinách letních měsíců, kdy je pobyt na slunci vysloveně škodlivý. UVC (krátkovlnné záření s vlnovou délkou pod 280 nm) nese vysokou energii, schopnou usmrtit živé organismy. Atmosféra jej naštěstí kompletně zachytí, a tak se s ním setkáváme pouze při použití tzv. germicidních lamp, využívaných ke sterilizaci operačních sálů nebo dezinfekci vody. Fotodermatózy vznikají u lidí, kteří reagují na neadekvátně nízké dávky UV záření. Několik hodin až dnů po oslunění se na jejich kůži objeví svědivé zarudlé vyrážky či puchýře. Jejich vzhled bývá velmi různorodý, proto nemoc dostala název polymorfní světelná erupce (anglicky polymorphous light eruption, zkratka PMLE). První výsev se zpravidla objeví na jaře, po pár dnech většinou mizí, má však sklon recidivovat. Některé méně citlivé pacienty PMLE postihne jen jednou ročně během letní dovolené u moře (tzv. „Mallorca akné“). Léčba PMLE je symptomatická. Proti svědění podáváme antihistaminika v tabletách. Postižená místa chladíme, zánět zklidníme krémy s kortikoidy aplikovanými nejlépe večer po osprchování. Nejtěžší případy vyžadují krátkou kůru kortikoidy v tabletách, vždy pod dohledem lékaře. Samozřejmostí je maximální ochrana před UV zářením. Je nutno minimalizovat pobyt na přímém slunci, nosit pokrývku hlavy a oděv s dlouhými rukávy. Ochranné krémy s vysokým ochranným faktorem (nejlépe 50) aplikujeme několikrát denně, zejména po koupání. U pacientů se značnými potížemi je možné zkusit předsezónní fototerapii opakovanými malými dávkami UV záření, které vedou k tzv. otužení kůže (anglicky hardening). Tuto léčbu nelze provádět v běžných soláriích, měl by ji řídit zkušený dermatolog na základě předem stanovené individuální citlivosti pacientovy kůže. Některé fotodermatózy souvisejí s užíváním léků, schopných reagovat s UV zářením (jde o tzv. fototoxické reakce). Riziková jsou například antiobiotika (tetracykliny, chinolony, trimetoprim, Biseptol), diuretika (furosemid, hydrochlorthiazid), antidiabetika ze skupiny derivátů sulfonylurey, antiarytmika (amiodaron, chinidin), cytostatika (metotrexát) anebo nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, ketoprofen, piroxicam). Léky mohou působit i lokálně v podobě masti (ketoprofen – Dolgit). Pacienti užívající tato léčiva mají být vždy poučeni, aby se vyhnuli slunění. Fototoxické reakce vznikají též po manipulaci s rostlinami obsahujícími tzv. furokumariny. Patří sem kořenová zelenina (karotka, celer, petržel, pastiňák), fíky, limetka, citrus, bergamot nebo obávaný plevel bolševník obrovský. V místě kontaktu s rostlinou (nejčastěji na rukou zahradníků) vznikají vyrážky a puchýře, které se dlouho a obtížně hojí. Vadit mohou i limetkové a citrusové drinky konzumované během letních dovolených (tzv. „Margarita dermatitis“). Pozor též na parfémy! Bergamotová silice (vůně podobná citronu) zanechává po oslunění tmavé skvrny na krku (tzv. „přívěsková“ dermatitis). Fotosenzitivita (zvýšená citlivost na sluneční záření) provází některé interní choroby. Příkladem je systémový lupus erythematodes (SLE), chronické zánětlivé onemocnění postihující celou řadu orgánů (kůži, klouby, cévy, srdce, ledviny aj.). Kožní změny nastupují řádově týdny po oslunění, proto si pacienti této souvislosti často nevšimnou. Na rozdíly od PMLE se vyrážky u lupusu hojí jen zvolna a obtížně, a mohou jizvit. Typický je symetrický erytém po obou stranách nosu, jenž připomíná motýla. Kožní změny v obličeji (zejména na víčkách) jsou typické i pro další revmatickou nemoc, dermatomyositidu, která je provázena zánětem svalů vedoucímu k výraznému pocitu únavy a slabosti. Diagnostika a léčba těchto nemocí patří do rukou revmatologa. Zvláštní kategorií nemocí spojených s fotosenzitivitou jsou porfyrie. Jde o pestrou skupinu geneticky podmíněných enzymových poruch vzniku krevního barviva hemoglobinu, kdy se v těle hromadí patologické meziprodukty, zvané porfyriny. Jejich výskyt ve tkáních vede k jaterním anebo neurologickým potížím, a v kůži přispívá k zánětlivým změnám horšící se vlivem oslunění. Chronické jizvení obličeje spolu s typickým postižením zubů dává nemocným upíří vzhled. Z pohledu pacienta je důležité sledovat vývoj kožních reakcí na sluneční záření. Prchavé vyrážky, které rychle mizí, jsou typické pro benigní polymorfní světelnou erupci. K prevenci recidiv je nutná přísná ochrana před UV zářením, jakož i vyloučení zhoršujících faktorů (léky, kosmetika s obsahem bergamotu, kontakt s fototoxickými rostlinami). Pokud se kožní potíže dlouhodobě nelepší, je nutná návštěva dermatologa.